| Poslední den na Dominice. Sedím na pláži pod stromem a hlídám všechny lodě, vyptávám se, kam kdo jede a kdo mě vezme. Nabídky mám nakonec dvě. Giovanni (na fotografii) se plaví přímo na St. Martina. To zabere tak dva dny v kuse. Bojím se, že bych to ve zdraví nepřežila. |
| Rozhodnu se tedy pro nabídku francouzské posádky, která jede na Guadeloupe a kterou znám už ze včerejška. |
| Toto je jejich loď La Belle Vincente. |
| Přichází velké balení. Po pěti týdnech jsem se tu celkem zabydlela a padá na mě opravdu velká nostalgie. |
| Poslední západ slunce na Dominice. |
| Poslední rumy na baru a loučení s Derikem a Irvinem. |
| Já s Irvinem. Počkal sem mnou až do poslední chvíle než sem se nalodila a staral se s pečlivostí jemu vlastní. Bude mi hodně chybět. |
| Někdy ve dvě v noci se naloďuji k Francouzům. Vyrážíme přímo z plážové party, která se tu koná každou středu. Změnu cítím ihned. Reggae střídají francouzské šansony. Loď vyplouvá na noc a já usínám. |
| Probouzím se ráno blízko břehů ostrova Guadeloupe. Kapitán Jerome to zvládnul na jedničku. To ještě chudák netuší, že si dnes večer zlomí obě ruce... |
| Připlouváme do přístavu Pointe-A-Pitre. Za tohle jsem vyměnila Dominiku? Zažívám opravdu těžký šok. Teprve teď si začnu vážit toho, co jsem měla a pochopím, že otřepaná věta černochů "welcome in paradise" byla na Dominice na místě. |
| Potřebuju hodně piv, abych potlačila nefalšovanej smutek, kterej mě pohlcuje. Zato kluci sou šťastný, že dorazili domů. |
| Nemám kam jít a kde bydet, tak se jeden z nich, TinTin, nabídne, že můžu zůstat v domě jeho matky. Stěhuji se. |
| V tomto pokojíčku tedy přenocuju další dva dny, než se mi podaří posunout se na svý cestě dál. |
| Bydlím kousek od Svaté Anny. Jsou tu hezké pláže, ale taky spousta turistů. Takovýhle obrázek jsem už pěkně dlouho neviděla. |
| Navečer s TinTinem odjíždíme do přístavu v Pointe-A-Pitru rozhazovat sítě mezi jeho známé. |
| Na lodích tu bydlí zajímaví lidé. |
| V barech pro turisty se tu pořádně paří. Zkrátka velký město a jeho noční život. Něco, co jsem na Dominice v přítmí dřevěných minibarů úplně odvykla chápat. |
| TinTinův kamarád Erik nás pozdě večer odváží domů. Cestou ale zastaví neznámo kde a dál se mu jet nechce. Moje pocity v tu chvíli byly nezáviděníhodné. |
| Naštěstí se z toho vyklubala návštěva kamaráda Frankieho (vlevo), kterej byl skvělej hostitel a dost zajímavej člověk. |
| Erik nás nakonec odvezl až domů, kde party pokračovala i s TinTinovou maminkou. Svoje poslední víno sem ani nedopila, jak mi bylo zle. Vlastně ani nevím, kdy naposledy jsem tu v Karibiku pila víno. Vítej na francouzskym ostrově, Lucie. |
| < < < 11.-12.2.2013 | INDEX | 15.-16.2.2013 > > > |
| © Lucie Pařízková | publikováno: 3.3.2013 |
|