| Pár dní se mi podařilo nedělat vůbec nic. Jen tak ležet, číst si, plavat. Dokonce jsem dva dny neudělala jedinou fotku. Příjemné... |
| Dny se scvrkly jen do odpočinku a jídla. |
| Maximálně sem si dopádlovala nakoupit. A takhle se tu žije na okraji společnosti, v zadních částech supermarketů, u popelnic. |
| O pár metrů dál žijí spokojení Francouzi na svých lodích pevně uvázaných v docích. Jacques a Phillipe byli ale prima, schovali mě před náhlým deštěm. |
| Věci se začínají dávat do pohybu a já jedu navštívit Bernarda. |
| Bernard je z Dominiky a má na starosti českou loď Domino. Je to můj zachránce, odveze mě odtud pryč. |
| A tak se večer koná rozlučková párty na lodi Rosinante. |
| Její majitelé Libu a Karl Hauschke jsou navzdory svému jménu Češi, kteří mi tu po celou dobu dělali velmi příjemnou společnost. Stejně mi vrtá hlavou, jak se proslulý horolezec z Náchoda dostane po četbě Londonových knih až do Karibiku a stane se malířem. |
| Poslední noc na naší lodi. Miki si jako obvykle čte. Tentokrát máme den staré Lidové noviny! Obzvlášť zajímavé zjištění pro mě bylo, že je tu v oblibě časopis Týden, Instinkt nebo Reflex. Fluktuace Čechů je tu tak velká, že se tu dají sehnat relativně čerstvé výtisky téměř všeho. |
| Druhý den přichází stěhování. Moje kajuta a menší bordýlek v ní. Je čas pořádně uklidit. |
| Kosmetický a jídelní koutek zároveň. |
| Loučení s Mikim. Co sme si, to sme si. A nebylo toho málo. |
| Zahlcuje mě nostalgie a cestovní horečka zároveň. Tak čao Seajankere, bylo to tu fakt hodně zahuštěný, po všech stránkách. |
| Cestou nás doprovází lehký deštík a krásná duha. |
| Loď Domino a její kapitán Bernard. Nalodím se těsně před pořádnou dešťovou smrští. Zkrátka - všechno má svůj pravý čas. |
| < < < 4.-5.1.2013 | INDEX | 10.1.2013 > > > |
| © Lucie Pařízková | publikováno: 10.1.2013 |
|