| Celou noc pršelo, přesto jsem se v šest ráno za svítání vydala vystoupat na nejvyšší horu Dominiky - Diablotin. Přes všechna doporučení bez průvodce. |
| Do buše vstupuju v půl osmý a tma tu je skoro na čelovku. Pod nohama mokro, ve vzduchu vlhko a řvoucí papoušci nad mojí hlavou. O něco dál už tuším za stromy vykukující slunce. |
| Čím ale stoupám výš, tím se dostávám do mraků a mlhy a o slunci se mi může leda tak zdát. Toto přede mnou není divoký lesní porost ale cesta. |
| Pod nohama mi tečou potůčky a čvachtá bahno. Zatím jsem ale plná optimismu. |
| Kořenovětve se docela zahustily. Proplétám se buď spodem nebo vrchem. Bahno už mi dosahuje nad kotníky, boty i oblečení mám promáčené. Postupuji rychlostí 5 metrů za 2 minuty. |
| Jedno z mála míst, kde se dá vykouknout z divočiny ven. Už jsem 1400 m nad mořem, venku fučí šílený vítr s vodou nepříjemně prskající do obličeje, je tu strašná zima a moje psychika je vyčerpaná. Vrchol je v dohledu, ale nepotřebuji si dokazovat jeho pokoření. Enough. Zahajuji ústup. |
| Sestoupím do poloviny treku, kde je první vyhlídka. Zatím se tu dole trochu vyčasilo, takže něco vidím a taky se mohu začít sušit. |
| Hezký vodopád a slunce mi vrátí dobrou náladu. |
| Konečně na silnici. Jsem kompletně od hlavy k patě zablácená. Svlékám se a všechno oblečení i sebe vymáchám v potoce. To byl teda výlet. |
| Další den pojímám relaxačně. Koupání na pláži a setkávání se s přáteli. |
| Tahle partička se schází tady na kraji města v pěkném domečku poblíž řeky a relaxuje po svém. |
| Mám pocit, že se brzy všichni ztratíme v kouřovém oparu. Pouštím si svou oblíbenou píseň a nechávám to plynout. |
| MAR |
| IHU |
| ANA |
| Back to town. |
| Dětičky. |
| Kámoš Irvin. Domluváme se, že večer půjdeme na páteční party do města. Foťák jsem si tam s sebou nebrala, takže sorry, máte smůlu. My jsme si to užili. |
| < < < 28.-30.1.2013 | INDEX | 2.-3.2.2013 > > > |
| © Lucie Pařízková | publikováno: 9.2.2013 |
|