P L A V B A  K A R I B I K E M

15.-16.2.2013
GUADELOUPE
POINTE-A-PITRE - DESHAIES

Dneska budu celý den hledat další loď, která by mě mohla odvézt směrem mé cílové destinace - ostrova Svatého Martina. Začínám ráno ve vykřičený čtvrti Pointe-a-Pitru. Ještě není ani poledne a holky už tu poctivě pracujou.



V jednom hustym bazaru tu pracuje Němka Anke, kterou navštěvuji na doporučení. S její pomocí bych mohla najít rychlý stop, má dobré kontakty. Jenže moje pocity mi říkají, že tudy cesta nepovede.



Proto volím svou osvědčenou metodu - osobní kontakt. Jestli chcete vědět, co potřebujete k tomu, abyste úspěšně stopovali lodě, tak je to hodně času, trpělivosti a optimismu.



Znamená to obejít všechna mola, každého se zeptat kam jede, případně jestli vás vezme a potom ještě počkat na jachtaře lodí kotvících na vodě, až se dopraví na člunu ke břehu a zase se znova ptát. Odpoledne už mi jde ze všech lodí hlava kolem.



Musim se jít na chvíli projít a přijít na jiný myšlenky jinak se zbláznim.



A zase zpátky k molu a znova se dotazovat. Má to jednu výhodu, člověk se seznámí se spoustou zajímavých lidí, dostane pár nabídek na ubytování, psychickou podporu a sem tam nějakou radu.



Hrátky s foťákem zase zahání dlouhé chvíle čekání.



Tak dnešní den úspěšný nebyl. Balim to se západem slunce a přesouvám se na rybářskou loď, kde se dneska bude nehorázně pít. Ale tak je to tu prý každý den, jak se později dozvím.



Kapitán Jerome přišel i se svýma zlomenýma rukama. Plechovku piva naštěstí udrží.



Na to co se mu stalo, je až dost veselej. Každopádně krásně zpívá. Ten kdo mu to kazí je opilej TinTin.



Ráno jedeme s mámou na výlet. Projevila sem přání podívat se do jinýho přístavu. Ona se zase chtěla podívat do nákupního centra. Měla sem z toho slušný osypky, ale přežila sem to.



Přijíždíme do Deshaies, malého turistického městečka na severozápadě Guadeloupu. Od prvního okamžiku si tohle místo zamiluju. Oproti hnusnýmu Pointe-a-Pitru, je to oáza klidu.



Hlavně je to ideální místo na stopování lodí - stojí tu pouze jedno molo s výhledem na všechny kotvící lodě, takže mám vše pod kontrolou z jednoho místa.



Události tady nabírají celkem spád, během chvilky se seznamuji s Američankou Margaret, která bydlí kousíček od moře a která mi bez problému nabídne ubytování na dnešní noc.



Rozložím se na molu a konverzuji s každým, kdo přijíždí z lodě ke břehu. Přeskakuju z angličtiny do francouzštiny v jednom kuse a čekám, kdy z toho přeskočí mě.



Kromě malýho deštíku je ale nádherný počasí a nejsem sama, kdo se tu celý den vyhřejvá.



Konečně sem stopla loď. K tomuto mladýmu francouzskýmu páru, který je se svou lodí na cestě kolem světa, se naloďuji zítra večer.



Toto je jejich loď Berantegi Gabe. Stará dřevěná desítka, ale popravdě řečeno, bude to loď na který se mi plulo ze všech nejlíp.



Povečeřím s Margaret a usínám vyčerpáním. Ani nejdu prozkoumávat noční život tohodle pěknýho městečka. Škoda.



< < < 13.-14.2.2013 INDEX 17.-18.2.2013 > > >



© Lucie Pařízková publikováno: 5.3.2013